Hmotné doklady osídlení krajiny středního Povltaví a vývoje lidské zručnosti

• kamenné nástroje (sekerky, motyky a škrabadla z pazourku)
• ozdoby z bronzu
• misky, hrnečky, zásobnice a další keramika
• mamutí stolička, nalezená v prostoru Šípkovy cihelny u Sedlčan

Keltské oppidum na Hrazanech

• nejvýznamnější naleziště
• nástroje ze železa, nádoby, tkalcovské závaží a repliky keltských mincí

Expozici tvoří dokumentární fotografie, mapy a plánky archeologických nalezišť, včetně informací o osobnostech, které nejvíce přispěly k archeologickému výzkumu Sedlčanska.

Počátky slovanského osídlení krajiny, historie Sedlčan od první písemné zmínky o trhové vsi (1294), prosperita pod vládou Rožmberků, povýšení na město s rožmberskou růží ve znaku (1418)

• keramika
• gotické zámky
• klíče
• části gotického ostění ze sedlčanského kostela sv. Martina
• model kostela sv. Martina

Za pozornost stojí lebka s trepanačním otvorem z 15. století a zvláštní místo zaujímají bohatě zdobené gotické kachle s náboženskými, heraldickými či loveckými náměty – jedinečný soubor, který byl vyzvednut při záchranném archeologickém výzkumu v Sedlčanech roku 1996.

Připomínka rybníkáře a rožmberského regenta Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan, který byl pánem města a přilehlých vsí mez lety 1580–1604

• iluminované kancionály
• dobové zbraně a části zbroje
• veduta Sedlčan od Jana Willenberga (1602)

Tzv. Krčínův kancionál je nejvzácnějším sbírkovým předmětem sedlčanského muzea, mezi členy literátského bratrstva je v něm
zachycen Jakub Krčín – jedná se o jeho dosud jediné známé dobové vyobrazení.

Krčínův kancionál

Život a způsoby obživy ve městě v 17. a 18. století, Sedlčany jako součást vysokochlumeckého panství pod vládou Lobkowiczů

• řemeslnické nářadí (tkalcovské člunky, perníkářské formy, barvířské formy apod.)
• kniha soukenického cechu z roku 1541
• cínové nádobí
• korouhve
• cechovní truhlice
• dobové zbraně

Celou zadní stěnu místnosti zdobí soubor cechovních pohřebních štítů, které patřily k základnímu majetku cechu a při pohřbu člena společenstva se zavěšovaly po stranách rakve. Ve ztvárněných motivech převažují zátiší, symboly řemesel, biblické motivy a vyobrazení patronů daného řemesla.

Počátky občanské společnosti po zrušení roboty, spolková činnost 2. poloviny 19. století, vliv průmyslové revoluce na region středního Povltaví

• model voru a ukázky vorařského nářadí
• sklo a porcelán z měšťanských domácností
• listinný materiál o činnosti sedlčanských spolků
• soubor nářadí z dílen místních ševců

Světové války a jejich dopad na místní obyvatele, vystěhování Sedlčanska v důsledku zřízení cvičiště jednotek SS

• dobové zbraně a jiné vojenské vybavení
• osudy místní židovské komunity
• příběh amerických bombardérů B-17G zasažených německými stíhačkami 19. 4. 1945

Sedlčanská kotlina jako světoznámé závodiště, na němž se domácímu československému týmu podařilo zvítězit v Motokrosu národů (1975) – nejnovější část expozice otevřená v roce 2017, vznikla ve spolupráci s Veterán klubem Sedlčany

• repliky motocyklů
• medaile a další ocenění závodníků

Vystěhování Sedlčanska za 2. světové války

Oddělení přibližující tradiční způsob života v našem regionu, nejstarší sbírkové předměty, z nichž mnohé byly prokazatelně vystavený i na Národopisné výstavě českoslovanské (1895)

• lidový nábytek
• ručně psané a zdobené modlitební knížky
• výšivky
• části lidového kroje
• obrázky malované na skle
• zemědělské nářadí a pomůcky na zpracování lnu

O založení národopisné sbírky muzea se nejvíce zasloužil učitel a vlastivědný pracovník Čeněk Habart, rodák z Předbořic. Za svého působení v Petrovicích koncem 19. století také kresbou a dokumentární fotografií zachytil významné architektonické památky, lidovou architekturu, svérázné osobnosti a přírodní zajímavosti našeho kraje.

Připomínka hudebního skladatele a houslisty Josefa Suka (1874–1935), rodáka z Křečovic u Sedlčan, člena světoznámého Českého kvarteta a mj. zetě skladatele Antonína Dvořáka

• první Sukovy housličky
• gramofonové desky
• notové party
• fotografie a dokumenty

„Sukovo oddělení“ bylo v sedlčanském muzeu zřízeno na návrh malíře Čeňka Kvíčaly. Slavnostní otevření této expozice se uskutečnilo 31. května 1936, tehdy muzeum sídlilo v zahradě za okresní hospodářskou záložnou (dnes budova ZUŠ Sedlčany).

Skladatel Josef Suk